Při phishingu se pachatelé vydávají za banku, balíkovou službu, vládní agenturu nebo platební službu. Pomocí falešných e-mailů, SMS, zpráv nebo hovorů se snaží získat přístupové údaje, údaje o kartě nebo schválení. Zprávy a weby jsou často tak dobře udělané, že je lze jen stěží rozeznat od originálu. Postiženi jsou lidé všech věkových kategorií a profesních skupin.
Z právního hlediska jde především o to, zda jste následné platby povolili sami, nebo zda pachatelé jednali se získanými údaji bez vašeho souhlasu. Zákon v § 675u německého občanského zákoníku (BGB) obecně ukládá bance povinnost vrátit neoprávněné platby. Banky však často odmítají refundaci s odůvodněním, že jste jednali s hrubou nedbalostí.
Na to, zda je tato námitka oprávněná, neexistuje obecná odpověď. Rozhodující je konkrétní proces, provedení klamu, použitý schvalovací postup a otázka, co může banka v případě sporu doložit. To je přesně to, co kontrolujeme na základě vašich dokumentů.